Klidně nádraží, žádný nepořádek. Kéž by takových nádraží bylo více. Ale je pravda, že moc tohoto druhu dopravy již nevyužívám. Tak uvidím, co mě čeká ve vlaku.

Železnice, jako moderní způsob přepravy, dorazila do Rokycanské kotliny v 60.letech 19.století. V rozmezí několika let proběhla výstavba obou tratí, které dodnes tvoří síť vlakové dopravy v Rokycanech. 14. července 1862 zahájen provoz na trati Praha-Plzeň. Rokycany získaly spojení se světem. Ústřední budovou rokycanské železniční stanice bylo nádraží čp.310/II. Tento objekt stojí v centru města, vedle sokolovny na jižním konci ulice Svazu bojovníků za svobodu. Bylo postaveno v letech 1861-62 jako součást souboru technických staveb spojených s provozem železniční trati. Jde o jednoduchou klasicistní patrovou budovu, postavenou v typickém slohu rakouského „eráru“. V přízemí byla hala s výdejnou jízdenek, 2 kanceláře, skladiště pro příjem zavazadel a čekárny. V prvním patře byly 2 byty, v jednom z nich bydlel přednosta stanice. Už od počátku 20.století bylo nádraží kritizováno jako nevyhovující. Systémové řešení však přišlo až o dalších 15 let později, kdy postavena zcela nová nádražní budova. Nové nádraží zaujalo vyvýšenou polohu, kterou ještě podtrhuje jeho výškový charakter. V nejvyšším místě má nádraží pět podlaží, což byl až do 60.let 20.století nepřekonaný výškový rekord. Slohově leží nádraží na pomezí funkcionalismu, stylu art-deco a staršího rondokubismu. Railways, as a modern way of transport, arrived to Rokycany in the 1960s. On July 14, 1862, the Prague-Pilsen railway line was launched. Rokycany gained a connection with the world. The central building of the Yearscan railway station was the station No. 310 / II. This property is located in the city center, next to the Sokol House at the southern end of the street "Svazu bojovníků za svobodu". It was built in 1861-62 as part of a set of technical constructions connected with the operation of the railway line. It is a simple Classicist storey building, built in the typical style of the Austrian "erar". On the ground floor there was a hall with a ticket, 2 offices, a luggage storage room and a waiting room. On the first floor there were 2 apartments, one of which was the head of the station. From the beginning of the 20th century, the station was criticized as unsatisfactory. The system solution, however, came a further 15 years later, when a brand new station building was built. The new railway station occupied an elevated position, which still underlines its height character. At the highest point, the station has five floors, which until the 1960s was an unbeatable altitude record. The railway station lies on the border of functionalism, art-deco style and older rondocubism.

Pěkné nadraží, že i vlak tu zastaví.

Nádraží po nedávné rekonstrukci nevypadá zase tak špatně.

Park na Plzeňské